Po půlroce od Sila vychází další sci-fi pod Knižním klubem v edici Světový bestseller. Tentokrát se jedná o debut amerického softwarového inženýra Andyho Weira, kterého jako spoustu dalších mužů fascinuje vesmír, ale místo toho, aby se stal kosmonautem, napsal knihu. A to zřejmě tak dobře, že získala ocenění Best Science Fiction Book of 2014 na Goodreads. Původně vyšla vlastním nákladem v r. 2011, o tři roky později koupilo práva nakladatelství Crown Publishing a opět ji vydalo. Díky masovému marketingu si potenciálu knihy všiml i Twentieth Century Fox, který koupil práva na filmovou adaptaci s Mattem Damonem v hlavní roli. Psaní scénáře má Fox usnadněný v samotném zpracování knihy, které působí jako přepsaný scénář.
Od první strany jsme doslova vhozeni do děje a rozkoukáváme se spolu s Markem Watneym, astronautem expedice Ares 3 na Mars, jehož posádka ho neúmyslně zanechala na planetě samotného a vracela se zpět na Zem. Tedy neúmyslně živého. Po 6 solech (den na Marsu) místo plánovaných 31 musela posádka ukončit misi kvůli silné prašné bouři, ve které se právě Mark zranil a ostatní ho pokládali za mrtvého. Má několik možností, může okamžitě umřít, může umřít hladem, až mu dojdou potraviny nebo se pokusit zůstatna Marsu další čtyři roky, než přiletí další mise Ares 4, jenže na 3200 km vzdálené místo. A protože je to člověk klidný a vynalézavý, rozhodne se udělat cokoli, aby nad ním planeta nevyhrála.
Většinu z 342 stran plných deníkových záznamů prožijete s Markem sami. Weir nechává čtenáře pouze voyerovat stejně jako jednu z inženýrek v NASA, která ho denně sleduje ze Země, ale zpočátku se s ním neumí nijak spojit. Jde o každodenní boj o přežití, který však mladý McGyver umí vyřešit po svém a hlavně s humorem. Někde jsem se dočetla, že jde o ideální knihu pro nerdy. Abych to upřesnila, obsahově je spíše vhodná pro čtenáře, kteří se jako nerdi chtějí cítit, jednak proto, že Mark svou technickou činnost do detailů vysvětluje (a to by pro nerdy nemusel) a jednak pro to, že neustále opakuje a vysvětluje k čemu jednotlivá zařízení jsou. Když knížku otevřete jednou týdně, tak je fajn, že vám připomene "co se stalo v minulých dílech", ale pokud ji čtete najednou, tak se tyto nenápadné věty stávají otravnými jako disko, které má Mark k dispozici jako jediný zdroj hudby. Rozhodně je zajímavé sledovat, jak lehce vybruslí z každé byť sebenebezpečnější situace, které se časem stupňují, ale pak nabydete dojmu, že Mark by vlastně přežil i ve vakuu a přestane vás vlastně bavit, jakou hovadinu zase vymyslí, aby se dostal o krůček k přežití dál.
Weir okleštil děj od popisu (vždyť je to inženýr) a nechává pouze prostor pro strohý popis, Markovi hlášky a sem tam odstavec dialogu v NASA. Nezasazuje děj do žádného konkrétního časového ani politického rámce, kromě momentu s čínskou mezinárodní pomocí. Samotný Mark je vlastně zase jen prázdnou nádbou, která se stala trhákem posledních let (za všechny Twilight), kdy se nemůžete s žít s postavou, o které nic nevíte, a máte ji naplnit sami sebou. Jenže když vám Mark všechno svoje počínání vysvětlí, tak si od něj akorát zachováváte odstup. Za přelom v žánru sci-fi považuji postavu Marka jako vtipkujícího kosmonauta, který si zahrává s milionovou výbavou a ničí ji na kusy. Není to žádný vážný páprda, který by oslavoval slávu Ameriky, v mnoha ohledech se NASA vyloženě vysmívá, a to je hlavním poutačem knihy pro široké masy. Udělat vtipné sci-fi, nad kterým nemusíte přemýšlet, protože všechno
dostanene na karbonovém technologickém podnose. A až se dokodrcáte s
Markem na konec, tak si vlastně budete myslet, že jste už film s Mattem
Damonem viděli, protože přesně takový bude. Osobně považuji knížku za nedotaženou, pouze jako načrtnutý nápad s hrubými obrysy, který potřebuje dotáhnout k dokonalosti.
Hodnocení: 70%
Ukázka:
Mark si vzal s sebou ven notebook. "Ukázalo se, že "L" ve zkratce "LCD"
znamená tekutý. Řekl bych, že krystaly buď zmrzly, nebo se vypařily.
Možná dám na internet zákaznické hodnocení. "Vzal jsem si tento výrobek
na povrch Marsu. Přestal fungovat. 0/10." A tak jsem použil foťák."
PS: Na přebalu knihy je i komentáře Hugha Howeyho autora Sila: "Nejlepší kniha, jakou jsem za poslední dobu četl." Asi opomněl tu svoji :)
Žádné komentáře:
Okomentovat