29. října 2014

SUPERMODELKA A KRABICE BRILLO - PUNTÍKY, ŽRALOK A MRTVÁ VEVERKA HÝBOU TRHEM S UMĚNÍM

 
                                                                                                                                                                                                         zdroj: www.nytimes.com


Chcete vědět, komu visí na zdi Hirst? Kdo má nejvíc Warholů? Jak prodat modré bonbony za statisíce dolarů či jak vyzdvihnout cenu plátna tím, že ho prorazíte loktem?

Americký ekonom a sběratel umění Don Thompson, který laiky provedl trhem současného umění ve své první knize Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů, se vrací s neméně dobrým pokračováním. Supermodelka a krabice Brillo zodpoví už skutečně všechny dotazy na osobnosti a praktiky, které s prodejem současného umění souvisí. Zastavuje se u nejvýznamnějších umělců 20. století i současnosti, představuje nejslavnější sběratele, prodejce a aukčí domy. A trpělivě vysvětluje každý detail, který ovlivní budoucí cenu draženého díla.

Pro úvodní fotku recenze jsem zvolila plastiku Stephanie, podle které se kniha jmenuje a je jejím ústředním tématem. Je vhodným příkladem díla, které se vydražilo za přemrštěnou (z laického pohledu) cenu 2,4 milionu dolarů, a přitom jde o nahou ženu vystupující ze zdi evokující loveckou trofej. Hlavní hodnotou každého díla, jak Thompson vysvětluje, je jeho zákulisní příběh. V tomto případě jde o plastiku slavné modelky Stephanie Seymoure, manželky milionáře Petera Branta, kterou vytvořil neméně slavný umělec Maurizion Cattelan, známý pro své pobuřující plastiky (např. papež sražený meteorem). Tudíž všichni zainteresovaní vytváří onu vysokou cenu a okolnosti vzniku ji jen podtrhují. Pokud tedy chcete, aby se dílo vydražilo za astronomickou cenu, sežeňte si prvotřídního umělce, kterého inspiruje celebrita, která je provdaná za zazobaného sběratele umění a k dražbě si vyberte večerní aukci těch nejlepších - Sotheby's nebo Christie's.


                                             
                                                                                                zdroj: www.telegraph.co.uk


Nejdráže vydražené dílo je doposud Munchův Výkřik, který se před dvěma lety podařilo prodat za 119,9 mil. dolarů v newyorské aukci Sotheby's. Trh s uměním se zmátořil z finanční krize, která ho několik let před tím sužovala, a na trhu se po dlouhé době objevilo ikonické dílo, které zná na světě každé malé dítě. Zákulisní příběh je zde tedy zaručen, a i přesto, že nebyla dražena nejhodnotnější verze Výkřiku (visící uměleckém muzeu v Oslu), překonal světový rekord. Kdo ho koupil, jaká byla odhadní cena, a jak se vlastně uspořádá taková to prestižní aukce, na všechny tyto otázky vám tato kniha odpoví.

A zachází ještě dál. Zajímalo vás, jak se vlastně "tvoří" úspěšní moderní umělci? Proč je Damien Hirst stále oblíben pro své tečkové malby? A jak k nim vlastně přišel? Kde se berou tyto děti štěstěny, které jako jedny z tisíce uspějí v nekompromisním světě, který má dvá daná pravidla? A lze je porušit? Na příkladu mladého britského malíře, který prodává své stříbrné obrazy ještě "mokré", se lze poučit, jak vrtkavý je tento svět. Proč je Damien Hirst stále oblíben pro své tečkové malby? A jak k nim vlastně přišel? Vzpomenou si vůbec lidé za sto let na dnešní uznávané malíře jako my dnes obdivujeme práci Picassa, Muncha a Pollocka? A proč se ženám stále nedaří prosadit se v tomto odvětví natolik, aby mužům dostatečně konkurovaly?

Stále nemáte dost? V druhé půlce se proto můžete ponořit do ekonomických záležitostí, protože trh s uměním, je stále trhem finančním, je třeba znát jeho široké zázemí a velmi rychlou proměnlivost. I když je konkurence celosvětová, nejedná se o boj mezi miliony lidí, bavíme se zde o těch nejbohatších z bohatých, kteří mohou s klidem utratit svůj týdenní mnohamilionový příjem za nového Hirsta. A na scéně se kromě Američanů začínají etablovat i arabské královské rodiny. V Abu Dhabi se dokonce staví druhé a luxusnější Guggenheimovo muzeum. 

Protože jsem sama okouzlena světem nejen moderního umění a ráda navštěvuji galerie, byla pro mě tato kniha silnou inspirací a rozšířením zorného pole velmi vtipnou a nenásilnou formou. Protože je Thompson skutečným znalcem svého oboru, věnuje se obšírně všem navozeným tématům (někdy až příliš) s faktickou přesností, a přesto nenudí. Pokud tedy nejste zarytými odpůrci umění, pak samozřejmě po této knize ani nesáhnete. Ale kdyby vám náhodou ruka ujela, tak jí alespoň dejte šanci. Když nic jiného, tak vám dá alespoň obsáhlou znalost problematiky trhu s uměním, kterou jako zákulisní příběh můžete předvést před svými známými.

Na závěr bych chtěla poděkovat nakladatelství Kniha Zlin, které mi poskytlo tuto knihu k recenzi, čímž se stalo mou první oficiální spoluprací - děkuji tedy za tuto příležitost.

Hodnocení: 90%

Ukázka:
"Poměr dobrého a špatného umění je všude stejný a pčíliš se nemění. Asi 85 procent nestojí z nic, zbylých 15 je snad zdařilých. Z padesáti výstav, které uvidíte, vás nečekaně zasáhne jedna nebo dvě (a v tom, co na vás udělalo dojem, se budete rozcházet). - Jerry Saltz, kritik umění"



Žádné komentáře:

Okomentovat